TEDx Národní

15. – 16. května 2021

Probíhající zdravotní a ekonomická krize nám připomíná důležitý fakt: v dnešním globalizovaném světě jsme všichni vzájemně propojeni, jsme součástí stejného křehkého systému, závislí jeden na druhém a na přírodě, která nás obklopuje.

Countdown je globální iniciativa organizace TED, jejímž záměrem je urychlit řešení klimatické krize a najít způsoby, jak co nejrychleji přejít do světa s nulovými emisemi.

V rámci této iniciativy se budou v roce 2020 a 2021 koordinovaně po celém světě konat akce s cílem předvést inovativní řešení, dát prostor nápadům a inspirovat k akci na lokální úrovni.

Jedná se o setkání různých formátů, která však ve svém jádru používají model a pravidla konferencí TED. Iniciativy se budou po celém světě účastnit různé neziskové organizace, vzdělávací instituce, zástupci veřejné správy a další aktéři aktivní v oblasti řešení klimatické změny.

Účelem setkání je propojit experty napříč obory a otevřít tak vzájemný dialog, který povede k hledání těch nejúčinnějších řešení klimatické krize a jejich efektivní a rychlé implementaci pomocí vzájemné spolupráce všech zúčastněných stran.

TEDxNárodní si klade za cíl adresovat pět základních vzájemně propojených oblastí a jejich prostřednictvím vyvinout plán pro čistší a udržitelnější budoucnost.

Energetika

jak rychle je možné přejít na 100% obnovitelnou energii?

Doprava

jak vypadá čistá budoucnost přepravy zboží a osob?

Materiály

jak můžeme inovativně změnit běžné věci okolo nás?

Potraviny

jak podnítit celosvětovou změnu vedoucí k udržitelnějším potravinovým systémům?

Příroda

jak ochránit a zregenerovat ekosystémy naší planety?

Petr Rokůsek

Petr Rokůsek je vizionář v oblasti udržitelné ekonomiky a moderní energetiky. Svým dlouholetým podnikáním ukazuje, jak lze chytře spojovat přírodu a technologie. V roce 2008 založil akciovou společnost Nano Energies, která prostřednictvím tří divizí udržitelně obchoduje s elektřinou a přináší tak firmám i běžným uživatelům možnost efektivně a odpovědně nakládat s elektrickou energií. S týmem expertů se aktuálně zaměřuje na výzkum a testování možností sdílení elektřiny a agregování energetické flexibility.

Barbora Chmelová

Barbora Chmelová je expertka v oblasti tropického zemědělství, rozvoje venkovských komunit a udržitelnosti v kontextu klimatické a environmentální změny. Pracovala pro řadu neziskových a mezinárodních organizací u nás i v zahraničí (např. Etiopie, Filipíny, Vietnam, aj.). Při svých aktivitách ráda rozvíjí mezioborovou spolupráci, kritické myšlení a globální perspektivu. V současné době působí v Nadaci Partnerství jako vedoucí programu zaměřeného na rozvoj přírodě blízkých opatření pro zdravou a odolnou krajinu i sídla a podporu biodiverzity.

Ondráš Přibyla

Ondráš Přibyla je zakladatel a lídr projektu Fakta o klimatu. Vystudoval teoretickou fyziku, ale pak přehodil výhybku a místo vědecké kariéry se začal věnovat komunikaci. Nejdřív působil jako popularizátor a lektor na Masarykově Univerzitě v Brně, později rozšířil svou doménu o metodiku Nenásilné komunikace, mediaci konfliktů a práci s komunikační kulturou v organizacích. V projektu Fakta o klimatu, který získal cenu za komunikaci globální změny klimatu, spolu se svým týmem vytvářejí vizualizace dostupných dat o změně klimatu a možných řešení.

Eva Balounová

Eva Balounová je právnička zabývající se klimatickým právem a právem životního prostředí. Po obhájení disertační práce věnující se Pařížské dohodě a navazující klimatické politice EU začala pracovat jako výzkumnice Centra pro klimatické právo a udržitelnost v Ústavu státu a práva AV ČR. Působí také jako odborná konzultantka v Parlamentním institutu. V současnosti se zajímá zejména o klimatickou litigaci a postavení žen a dětí v ochraně klimatu.

Vojtěch Kotecký

Vojtěch Kotecký je český zoolog, publicista a ochránce životního prostředí. V současnosti pracuje jako analytik v think-tanku Glopolis. V minulosti mj. zastával funkci programového ředitele v občanském sdružení Hnutí DUHA. Je členem Rady vlády pro udržitelný rozvoj a Rady surovinové politiky ministerstva průmyslu a předsedal také mezinárodní federaci ekologických organizací Friends of the Earth Europe. Publikoval řadu článků týkajících se ochrany přírody a ekologické politiky a za svůj přínos veřejné debatě o životním prostředí získal Cenu ministra životního prostředí.

Tomáš Jungwirth

Tomáš Jungwirth je analytikem a lobbistou za věci veřejného zájmu. Založil a vede klimatický tým Asociace pro mezinárodní otázky – AMO, který do stále nepříliš otevřené české debaty vnáší nová témata a úhly pohledu. Zajímají ho velké dekarbonizační scénáře a civilizační udržitelnost v širokém smyslu slova. Působí také v Centru pro dopravu a energetiku, kde zkoumá cesty, jak motivovat města a obce k dlouhodobému řešení klimatu a energetiky.

Eliška Knotková

Eliška Knotková v současnosti působí v matériO Prague, kde se zabývá především environmentální udržitelností, ekodesignem a materiály z druhotných surovin a pomáhá tak klientům nacházet udržitelnější materiálová řešení. Stojí za nápadem a organizací mezinárodní konference Sketch the change!, vypracovává materiálové rešerše pro řadu firem a přednáší v rámci seminářů TOWARDS NEW MATERIALITY a workshopů zaměřených na udržitelnost.

Michal Nekvasil

Michal Nekvasil momentálně pracuje v Evropské komisi jako specialista na adaptaci na změnu klimatu. Jako poradce pro otázky klimatické změny a jejich dopadů má dlouholeté zkušenosti s prací v delegaci Evropské unie v Nikaragui a Georgii, kde po dobu 8 let dohlížel na více než 200 vládních i nevládních projektů zaměřených na změnu klimatu, energetiku, životní prostředí (ochrana biodiverzity, vodní hospodářství, lesnictví), nakládání s odpady, snižování rizika katastrof, dopravu a rozvoj venkova, pitné vody a kanalizace, cestovního ruchu, bezpečnosti a lidských práv.

Martin Sedlák

Martin Sedlák v současnosti působí na pozici programového ředitele Svazu moderní energetiky. V prostředí moderní energetiky se pohybuje již více než deset let. Spolupracuje také s Aliancí pro energetickou soběstačnost, nezávislým sdružením komentujícím vývoj české i evropské energetiky, a je spoluzakladatelem zpravodajského portálu Obnovitelně.cz.

Ilja Panić

Ilja Panić je mezioborový designer věnující se tvorbě webových aplikací, 3D tisku, robotice a zkoumání společenských dopadů nových technologií. Fascinuje ho kybernetika, mezidruhová komunikace, eko-spekulace a možnosti propojení přírodních a technologických systému. V současnosti zakládá komunitní čítárnu, která bude sloužit jako platforma pro propojování odborníků, sdílení netradičních pohledů na svět, mezioborovou spolupráci, školení a přednášky. Považuje se za kulturní mycelium usilující o popularizaci a propojení lidí a organizací kteří se houbám věnují v praxi.

Michal Klečka

Michal Klečka je jedním ze zakladatelů společnosti GWL a.s., která je aktuálně největším dovozcem a prodejcem prizmatických lithium-železo-fosfátových článků v Evropě. Poté, co v roce 2020 opustil výkonné funkce firmy, se věnuje osvětě v oboru obnovitelných zdrojů, publikování a zajímavým projektům z oboru. Společnost GWL a.s. dosud zastupuje v asociaci AKU-BAT, je členem poroty architektonické soutěže Český Soběstačný Dům, spoluautorem energetického systému Českého Ostrovního Domu a konceptu iBATT.energy.

Cyril Klepek

Cyril Klepek je propagátorem cirkulární ekonomiky odpadových materiálů a zakladatel a CEO internetové burzy druhotných surovin Cyrkl. Věří v pozitivní sílu nových kruhových inovativních procesů, udržitelného podnikání a technologií. V minulosti pracoval také jako projektový manažer inovací v oblastech automobilového průmyslu, HR, IT a technologie, financí a e-commerce.

Jaromír Marušinec

Jaromír Marušinec je expert v oblasti elektromobility a její průkopník v České republice. Je zakladatelem a předsedou Asociace elektromobilového průmyslu. Stojí za první českou nabíjecí stanicí na dálnici D1 Vystrkov u Humpolce a je mj. také zakladatelem prvního českého elektro carsharingu, editorem seznamu nabíjecích stanic v ČR a statistiky elektromobilů v ČR a členem Výboru pro udržitelnou dopravu Vlády ČR.

Jaromír Bláha

Jaromír Bláha je expert na ochranu lesů a divoké přírody v Hnutí Duha. V letech 1999 a 2008 obdržel od slovenské Nadácie Zelená nádej středoevropskou Cenu za lesoochranársky čin roka, v roce 2000 Haas-Lechnerovu cenu v Německu a v roce 2003 cenu Přátel přírody. Zejména díky jeho práci obdrželo Hnutí DUHA v roce 2014 prestižní cenu za ochranu přírody Euronatur, v roce 2016 pak získal cenu Josefa Vavrouška.

Alois Míka

Alois Míka je expertem v oblasti energetiky. V současnosti zastává funkci seniorního experta pro energetiku v ČSOB Advisory. Má rozsáhlé zkušenosti v oblasti energetiky a vedl řadu projektů v jaderné energetice, elektroenergetice, plynárenství a v oblasti zpracování ropy. Působil jako generální ředitel společnosti EPIC a.s. a byl členem statutárních orgánů řady společností.

Václav Bystriánský

Václav nyní působí jako projektový manažer pro rozvoj vodíkových technologií v UniCRE, kde se mj. věnuje způsobům výroby tzv. zeleného vodíku vhodným pro ČR. V uplynulých letech popularizoval prostřednictvím vzdělávacího programu Horizon Grand Prix potenciál vodíkových technologií stovkám studentů ve 13 zemích světa.

Anna Strejcová

Anna vystudovala žurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Nyní se zabývá řízením chodu spolku Zachraň jídlo, který pořádá informační kampaně a happeningy, na nichž edukuje o způsobech jak neplýtvat jídlem.Toho se podle statistik celosvětově vyhodí až třetina. Kormidlu spolku se Anna chopila hned po úspešně koordinaci jeho prvního happeningu Hostina pro tisíc.

Jirka Prachař

Jirka Prachař je vedoucí programu Farmářská škola, jehož cílem je “vypěstovat” u nás více ekologických a biodynamických zemědělců. Jiří sám strávil šest let na ekologických farmách v Německu, v rámci místního vzdělávacího systému, kde následně i sám vyučoval. Bohaté zkušenosti z Německa, ale i dalších zemí, kde tento praktický vzdělávací model již léta funguje, zúročuje při rozjezdu unikátní Farmářské školy v naší republice.

Jan Valeška

Jan Valeška je průkopníkem komunitou podporovaného a udržitelného zemědělství. Je zakladatelem a členem správní rady Nadace pro půdu, spolupracuje s mnoha organizacemi podporujícími rozvoj místního, ekologického zemědělství založeného na potravinové suverenitě. Stál také u vzniku bedýnkového systému a farmářských trhů v ČR.

Radka Pokorná

Radka Pokorná v současné době vede společensky prospěšný podnik Kokoza, kde se zaměřuje na udržitelný rozvoj měst skrze městské pěstování a kompostování. V oblasti udržitelnosti se pohybuje od roku 2006, byla odbornou garantkou Fóra pro udržitelné podnikání. Je autorkou metodiky zakládání komunitních zahrad, spolu s kolegy napsala knihu Pěstujeme ve městě. Za autorství několika sociálních inovací byla oceněna i cenou Via Bona.

Eva Čermáková

Eva pracuje v neziskové organizaci PRO-BIO LIGA, která své aktivity v oblasti ekologického zeměděství propaguje pod značkou Lovime.bio. Podílí se na realizaci osvětových aktivit, které pomáhají lidem najít cestu ke kvalitnímu, lokálnímu jídlu za rozumnou cenu. V letech 2017 - 2019 byla koordinátorkou dvouletého mezinárodního projektu EatingCraft, zaměřeného na zavádění alternativních systémů záruky kvality potravin. Ten ji inspiroval k vytvoření jednoduchého průvodce - desatera otázek pro spotřebilete “Sherlockem na farmářském trhu.

Jakub Maščuch

Jakub Maščuch je vedoucím Laboratoře organických Rankinových cyklů a jejich aplikací a zástupce vedoucího oddělení Energetických systémů budov v Univerzitním centru energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT v Praze. V rámci doktorandského na studia se věnoval decentralizované energetice. Aktuálně se soustředí zejména na komercializaci technologie ORC a posílení spolupráce soukromých společností s ČVUT UCEEB v oblasti smluvního výzkumu.

Radovan Burkovič

Radovan Burkovič je systémový inženýr, odborník a popularizátor elektromobility, certifikovaný fotovoltaický expert, publikuje na hybrid.cz. Přednáší na seminářích a konferencích, vystupuje v médiích a koordinuje akce na podporu elektromobility a OZE. S manželkou má web zivotnazeleno.cz, kde prakticky ukazují jak lze žít udržitelně v běžném rodinném domě s menší zahradou na předměstí.

Stepan Vashkevich

Stepan je specialista na cirkulární ekonomiku a cirkularitu v textilním průmyslu. Pracuje v Institutu Cirkulární Ekonomiky, kde se věnuje analýzám materiálových toků a poradenství v oblasti aplikace principů cirkulární ekonomiky pro firmy a jiné instituce. Zabývá se také výzkumem a osvětou. Mimo jiné se věnuje i redaktorské práci – v minulosti vedl zpravodajský web Zajimej.se.

Vojtěch Benedikt

Vojtěch Benedikt se věnuje rozvoji a revitalizaci měst s ohledem na udržitelný rozvoj a dopravu. Během pěti let práce v zahraničí (Velká Británie, Švédsko) byl součástí multidisciplinárních týmů při návrzích i realizaci projektů transformací historických městských center či návrhu zcela nových městských celků na zelené louce. V současné době pracuje jako odborník v oblasti udržitelné dopravy pro hl. město Prahu v její příspěvkové organizaci IPR.

Christiana Figueres

Johan Rockström

Carlos Moreno

Ursula von der Leyen

David Lemmy

Angel Hsu

Tom Schuler

Prince William

Rebecca Henderson

Roman Krznaric

Tom Crowther

Stephen Wilkes

Myles Allen

John Doerr a Hal Harvey

9:00

příchod hostů, registrace, coffee

9:30

úvod: o TEDx konferenci + kontext ke klimatu

10:00

1. PANEL: Příroda

(3-4 přednášky) (60min)

Přírodu nepotřebujeme chránit ale obnovovat. Naše krajina je chudým odrazem své minulosti. Ve velkém z ní vymizeli zajíci nebo běžní ptáci, včely či motýli, ubylo kvetoucích luk, zeleně a mokřadů. Proto bychom v ní neměli pečovat jen o zbývající památky. Během minulých let se k nám vrátila zvířata, jaká ještě v dobách mého dětství vypadala jako nevratně vyhubená: vlci, rysi, bobři, orli nebo sokoli. Měli bychom se z této lekce poučit. Přírodu je možné obnovovat. Nejen v národních parcích. Můžeme ji obnovovat v obyčejné krajině, městech a ve svém sousedství.

To, co si vykládáme u stolu, na chodbách nebo sdílíme na sociálních sítích nemusí být pravda, ale přesto to ovlivňuje celou společnost a její rozhodování a směřování. Bylo to tak v historii, hraje to významnou roli v řešení současné Covid krize a bude to důležité i v tom, jak se lidstvo popasuje s klimatickou krizí. Není to bug, ale feature – jak tedy přemýšlet nad komunikací o klimatické změně a jejích řešeních?

11:00

coffee break, performance

11:45

2. PANEL: Energetika

(3-4 přednášky) (60min)

Svět i Česko stojí před zásadní transformací. Dosud náš růst poháněly především fosilní paliva. V posledních letech je však stále víc jasné, že budeme muset najít cestu, která nám pomůže zbavit se uhlí i ropy. Řešením může být sázka na rozvoj obnovitelných zdrojů a akumulaci energie. Možná to většinu překvapí, ale jednu z technologií máme k dispozici už desítky let. Je to solární panel. Vůbec první vznikl v Bellových laboratořích v roce 1954. Desítky let se rozvíjel mimo hlavní proud energetiky. Příští desetiletí však mají být ve znamení sluneční energie. Jak můžeme dokázat pokrýt panely domy i nevyužitou půdu?

Jak souvisí sociologie, matematika a informační gramotnost s energetikou? Michal v přednášce představí svůj názor na to, co brání skutečné změně v české energetice a pokusí se vás inspirovat k tomu, abyste se stali jejími ambasadory. Přemýšleli jste nad tím, jak můžete právě vy ovlivnit energetický mix Česka a proč jste právě vy klíčovou osobou v mitigaci klimatické změny?

12:45

obědová pauza

13:45

3. PANEL: Potraviny, Zemědělství

(3-4 přednášky) (60min)

To co jíme ovlivňuje nejen naši krajinu vnitřní, tedy to jak vypadá naše tělo, ale stále více i naši krajinu vnější, a to nejen to, jak vypadají pole, kde naše jídlo roste, ale jak vypadá celá naše krajina, ale i naše společnost, jak se vztahujeme k našemu okolí a i sami k sobě. Komunitou podporované zemědělství neboli KPZ přináší cestu jak zdravě tvořit krajinu vnitřní tak, aby netrpěla krajina vnější, a aby docházelo k rozvoji společnosti směrem k větší spolupráci a propojenosti mezi námi lidmi a přírodou.

Jaromír za svůj život zažil jak elektromobilita postupovala v několika vlnách. Jako nadšenec ji považovali víc za filozofii než za technologii. Kolem roku 2007 ale pochopil, že s nezastavitelným růstem kapacity baterií, výkonu polovodičů a ceny procesorů je změna neodvratitelná. Povede k tišším a čistým městům, ke změně infrastruktury, k nezávislosti na fosilní energii z východu, umožní autonomní mobilitu a vyšší bezpečnost.

Podobně jako o řízení auta, koluje i o vodíku, mnoho polopravd, omylů a mýtů. Bohužel, mnozí se jimi řídí, a tak ohrožují svoji i naši cestu k udržitelné energetice a budoucnosti. O vodíku se často mluví jako o palivu budoucnosti, vodík má ale mnohem větší potenciál, než stát se „pouhou“ náhradou fosilních paliv v našich autech. Nicméně jeho potenciál můžeme využít jedině tehdy, pokud k němu budeme přistupovat s rozumem, pozvolna a smysluplně.

14:45

coffee break, performance

15:30

4. PANEL: Doprava

(3-4 přednášky) (60min)

16:30

coffee break, performance

17:15

5. PANEL: Materiály

(3-4 přednášky) (60min)

Vše, co nás v hmotném světě obklopuje, je tvořeno materiály. Nabízí se tedy otázka, jakou roli hrají materiály a způsob jejich využívání v řešení klimatické krize. Rychle se proměňující okolnosti naší existence vyžadují inovativní materiálová řešení. Podrážka boty z přemnožených sinic, zateplení budovy z houbového mycelia, ani textilie barvená bakteriemi už nejsou sci-fi, ale realitou. Nové možnosti ekodesignu produktů přináší také materiály, které jsou adaptivní a v čase se dokáží přizpůsobovat okolním podmínkám. Dokážeme to také?

Ročně ze země vyextrahujeme přes 100 miliard tun materiálu a ten samý rok se hned 33 miliard tun stane odpadem. Velká část končí na skládkách a nebo v oceánech. Kachničková flotila 28 800 kusů z přepravní lodi Ever Laurel, která se v bouři převrhla v roce 1992 je dneska plovoucím mementem tohoto problému za který můžeme prakticky všichni. Někteří ale více. Drtivá většina odpadu vzniká v průmyslu a právě tam se nyní vede bitva o materiálovou efektivitu. Jak s odpadem můžeme naložit efektivněji? Může se opět stát naším zdrojem?

Přednáška o myceliu (podhoubí), jeho roli jako mediátora mezi rostlinami a dalšími organismy, jeho podobenství k lidskému internetu a jeho potenciální využití v oblasti výroby, architektury, městské inovace, udržitelného rozvoje a eko-spekulativního designu. Houby umí zpracovat odpad, postavit přístřešek i vylepšit tělo. Ilja věří, že technologie z hub pomůže změnit svět.