TEDx Národní

19. – 20. června 2021

Probíhající zdravotní a ekonomická krize nám připomíná důležitý fakt: v dnešním globalizovaném světě jsme všichni vzájemně propojeni, jsme součástí stejného křehkého systému, závislí jeden na druhém a na přírodě, která nás obklopuje.

Countdown je globální iniciativa organizace TED, jejímž záměrem je urychlit řešení klimatické krize a najít způsoby, jak co nejrychleji přejít do světa s nulovými emisemi.

V rámci této iniciativy se budou v roce 2020 a 2021 koordinovaně po celém světě konat akce s cílem předvést inovativní řešení, dát prostor nápadům a inspirovat k akci na lokální úrovni.

Iniciativy se budou po celém světě účastnit různé neziskové organizace, vzdělávací instituce, zástupci veřejné správy a další aktéři aktivní v oblasti řešení klimatické změny.

Účelem setkání je propojit experty napříč obory a otevřít tak vzájemný dialog, který povede k hledání těch nejúčinnějších řešení klimatické krize a jejich efektivní a rychlé implementaci pomocí vzájemné spolupráce všech zúčastněných stran.

TEDxNárodní si klade za cíl adresovat pět základních vzájemně propojených oblastí a jejich prostřednictvím vyvinout plán pro čistší a udržitelnější budoucnost.

Energetika

jak rychle je možné přejít na 100% obnovitelnou energii?

Doprava

jak vypadá čistá budoucnost přepravy zboží a osob?

Materiály

jak můžeme inovativně změnit běžné věci okolo nás?

Potraviny

jak podnítit celosvětovou změnu vedoucí k udržitelnějším potravinovým systémům?

Příroda

jak ochránit a zregenerovat ekosystémy naší planety?

Petr Rokůsek

Petr Rokůsek je vizionář v oblasti udržitelné ekonomiky a moderní energetiky. Svým dlouholetým podnikáním ukazuje, jak lze chytře spojovat přírodu a technologie. V roce 2008 založil akciovou společnost Nano Energies, která prostřednictvím tří divizí udržitelně obchoduje s elektřinou a přináší tak firmám i běžným uživatelům možnost efektivně a odpovědně nakládat s elektrickou energií. S týmem expertů se aktuálně zaměřuje na výzkum a testování možností sdílení elektřiny a agregování energetické flexibility.

Zdeňka Voštová

Zdeňka Voštová je psychoterapeutka a mediátorka. Mezi její specializace patří poskytování emocionální podpory lidem, na které doléhá tíha environmentální krize. Pravidelně na toto téma pořádá přednášky a prožitkové workshopy pro lidi aktivní v environmentálních hnutích i pro širokou veřejnost. Při své práci čerpá z Gestalt psychoterapie, práce obnovující spojení od hlubinné ekoložky Joanny Macy a mindfulness. Věří, že emocím a vnitřnímu světu lidí je třeba věnovat péči a pozornost stejně tak jako velkým systémovým změnám a že jedno od druhého nelze zcela oddělit.

Ondráš Přibyla

Ondráš Přibyla je zakladatel a lídr projektu Fakta o klimatu. Vystudoval teoretickou fyziku, ale pak přehodil výhybku a místo vědecké kariéry se začal věnovat komunikaci. Nejdřív působil jako popularizátor a lektor na Masarykově Univerzitě v Brně, později rozšířil svou doménu o metodiku Nenásilné komunikace, mediaci konfliktů a práci s komunikační kulturou v organizacích. V projektu Fakta o klimatu, který získal cenu za komunikaci globální změny klimatu, spolu se svým týmem vytvářejí vizualizace dostupných dat o změně klimatu a možných řešení.

Eva Balounová

Eva Balounová je právnička zabývající se klimatickým právem a právem životního prostředí. Po obhájení disertační práce věnující se Pařížské dohodě a navazující klimatické politice EU začala pracovat jako výzkumnice Centra pro klimatické právo a udržitelnost v Ústavu státu a práva AV ČR. Působí také jako odborná konzultantka v Parlamentním institutu. V současnosti se zajímá zejména o klimatickou litigaci a postavení žen a dětí v ochraně klimatu.

Vojtěch Kotecký

Vojtěch Kotecký je český zoolog, publicista a ochránce životního prostředí. V současnosti pracuje jako analytik v think-tanku Glopolis. V minulosti mj. zastával funkci programového ředitele v občanském sdružení Hnutí DUHA. Je členem Rady vlády pro udržitelný rozvoj a Rady surovinové politiky ministerstva průmyslu a předsedal také mezinárodní federaci ekologických organizací Friends of the Earth Europe. Publikoval řadu článků týkajících se ochrany přírody a ekologické politiky a za svůj přínos veřejné debatě o životním prostředí získal Cenu ministra životního prostředí.

Tomáš Jungwirth

Tomáš Jungwirth je analytikem a lobbistou za věci veřejného zájmu. Založil a vede klimatický tým Asociace pro mezinárodní otázky – AMO, který do stále nepříliš otevřené české debaty vnáší nová témata a úhly pohledu. Zajímají ho velké dekarbonizační scénáře a civilizační udržitelnost v širokém smyslu slova. Působí také v Centru pro dopravu a energetiku, kde zkoumá cesty, jak motivovat města a obce k dlouhodobému řešení klimatu a energetiky.

Eliška Knotková

Eliška Knotková v současnosti působí v Balance is Motion, kde se věnuje propojování designu s analytickým přístupem k environmentálním výzvám. Dlouhodobě se zabývá inovativními materiály a pomáhá klientům napříč odvětvími nacházet vhodná materiálová řešení s ohledem na životní cyklus produktu. Jako lektorka a konzultantka působila v centru pro inovativní materiály matériO Prague. Stojí za nápadem a organizací mezinárodní konference Sketch the change!, zaměřené na cirkulární ekonomiku v designu, módě a architektuře.

Michal Nekvasil

Michal Nekvasil momentálně pracuje v Evropské komisi jako specialista na adaptaci na změnu klimatu. Jako poradce pro otázky klimatické změny a jejich dopadů má dlouholeté zkušenosti s prací v delegaci Evropské unie v Nikaragui a Georgii, kde po dobu 8 let dohlížel na více než 200 vládních i nevládních projektů zaměřených na změnu klimatu, energetiku, životní prostředí (ochrana biodiverzity, vodní hospodářství, lesnictví), nakládání s odpady, snižování rizika katastrof, dopravu a rozvoj venkova, pitné vody a kanalizace, cestovního ruchu, bezpečnosti a lidských práv.

Jaromír Bláha

Jaromír Bláha je expert na ochranu lesů a divoké přírody v Hnutí Duha. V letech 1999 a 2008 obdržel od slovenské Nadácie Zelená nádej středoevropskou Cenu za lesoochranársky čin roka, v roce 2000 Haas-Lechnerovu cenu v Německu a v roce 2003 cenu Přátel přírody. Zejména díky jeho práci obdrželo Hnutí DUHA v roce 2014 prestižní cenu za ochranu přírody Euronatur, v roce 2016 pak získal cenu Josefa Vavrouška.

Lenka Podjuklová

Lenka miluje přírodu a je ochránkyní životního prostředí. Vystudovala experimentální biologii a momentálně pracuje jako Research innovation manager. Pomáhá poznatky přenášet do praxe, propojuje výzkumné organizace s business sektorem a aktivně rozvíjí inovační prostředí. Má dlouholeté zkušenosti v oboru přírodních věd, kde dohlížela na několik projektů zaměřených na udržitelnost, změnu klimatu, rozvoj venkova a životní prostředí. Ve volném čase pomáhá vést projekt GoDanuBio věnující se bioekonomice a rozvoji venkovských oblastí. Jako bývalé tenistce ji zůstala vytrvalost a vášeň, kterou propisuje do své práce.

Martin Sedlák

Martin Sedlák v současnosti působí na pozici programového ředitele Svazu moderní energetiky. V prostředí moderní energetiky se pohybuje již více než deset let. Spolupracuje také s Aliancí pro energetickou soběstačnost, nezávislým sdružením komentujícím vývoj české i evropské energetiky, a je spoluzakladatelem zpravodajského portálu Obnovitelně.cz.

Jana Maussen

Ekonomka a absolventka Harvard University. Pracovala jak v privátním, tak státním i neziskovém sektoru, na finančních trzích, ale i na projektech podpory podnikání pomocí zaměstnanecké participace a veřejných politik udržitelného rozvoje. V současné době se v Centru pro energetiku a dopravu podílí na monitorování procesů tvorby EU fondů a díky občanské participaci usiluje o co největší vynaložení prostředků na tranformaci energetiky a dekarbonizaci exportních kreditních agentur.

Jaromír Marušinec

Jaromír Marušinec je expert v oblasti elektromobility a její průkopník v České republice. Je zakladatelem a předsedou Asociace elektromobilového průmyslu. Stojí za první českou nabíjecí stanicí na dálnici D1 Vystrkov u Humpolce a je mj. také zakladatelem prvního českého elektro carsharingu, editorem seznamu nabíjecích stanic v ČR a statistiky elektromobilů v ČR a členem Výboru pro udržitelnou dopravu Vlády ČR.

Michaela Pixová

Michaela Pixová se jako kritická sociální geografka zabývá společensko-prostorovými tématy souvisejícími se sociální a environmentální spravedlností a udržitelností. Působí jako výzkumnice, aktivistka, publicistka, i vysokoškolská učitelka. Na University of New York v Praze vyučuje předmět zaměřený na komplexní souvislosti mezi fungováním moderní lidské civilizace s aktuální environmentální a klimatickou krizí a jejím globálním rozměrem.

Alois Míka

Alois Míka je expertem v oblasti energetiky. V současnosti zastává funkci seniorního experta pro energetiku v ČSOB Advisory. Má rozsáhlé zkušenosti v oblasti energetiky a vedl řadu projektů v jaderné energetice, elektroenergetice, plynárenství a v oblasti zpracování ropy. Působil jako generální ředitel společnosti EPIC a.s. a byl členem statutárních orgánů řady společností.

Václav Bystriánský

Václav Bystrianský v minulosti několik let vedl mezinárodní vzdělávací program Horizon Hydrogen Grand Prix, který umožnuje studentům na středních školách po celém světě konstruovat vlastní vodíkové závodní autíčka. V současnosti je výzkumníkem v ORLEN UniCRE, kde se mj. věnuje způsobům výroby tzv. zeleného vodíku vhodným v podmínkách ČR. Je rovněž jedním z členů představenstva České vodíkové platformy – HYTEP, která si klade za cíl informovat a spojovat zájemce o vodíkové technologie ať už z řad průmyslu či široké veřejnosti.

Anna Strejcová

Anna vystudovala žurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Nyní se zabývá řízením chodu spolku Zachraň jídlo, který pořádá informační kampaně a happeningy, na nichž edukuje o způsobech jak neplýtvat jídlem.Toho se podle statistik celosvětově vyhodí až třetina. Kormidlu spolku se Anna chopila hned po úspešně koordinaci jeho prvního happeningu Hostina pro tisíc.

Jirka Prachař

Jirka Prachař je vedoucí programu Farmářská škola, jehož cílem je “vypěstovat” u nás více ekologických a biodynamických zemědělců. Jiří sám strávil šest let na ekologických farmách v Německu, v rámci místního vzdělávacího systému, kde následně i sám vyučoval. Bohaté zkušenosti z Německa, ale i dalších zemí, kde tento praktický vzdělávací model již léta funguje, zúročuje při rozjezdu unikátní Farmářské školy v naší republice.

Jan Valeška

Jan Valeška je průkopníkem komunitou podporovaného a udržitelného zemědělství. Je zakladatelem a členem správní rady Nadace pro půdu, spolupracuje s mnoha organizacemi podporujícími rozvoj místního, ekologického zemědělství založeného na potravinové suverenitě. Stál také u vzniku bedýnkového systému a farmářských trhů v ČR.

Radka Pokorná

Radka Pokorná v současné době vede společensky prospěšný podnik Kokoza, kde se zaměřuje na udržitelný rozvoj měst skrze městské pěstování a kompostování. V oblasti udržitelnosti se pohybuje od roku 2006, byla odbornou garantkou Fóra pro udržitelné podnikání. Je autorkou metodiky zakládání komunitních zahrad, spolu s kolegy napsala knihu Pěstujeme ve městě. Za autorství několika sociálních inovací byla oceněna i cenou Via Bona.

Eva Čermáková

Eva pracuje v neziskové organizaci PRO-BIO LIGA, která své aktivity v oblasti ekologického zeměděství propaguje pod značkou Lovime.bio. Podílí se na realizaci osvětových aktivit, které pomáhají lidem najít cestu ke kvalitnímu, lokálnímu jídlu za rozumnou cenu. Eva společně s kolegyní Martinou Opočenskou představí praktického průvodce farmářským trhem, díky kterému se naučíte rozeznat překupníka od poctivého farmáře-srdcaře a vaše nákupy na trzích dostanou nový rozměr.

Stepan Vashkevich

Stepan je specialista na cirkulární ekonomiku a cirkularitu v textilním průmyslu. Pracuje v Institutu Cirkulární Ekonomiky, kde se věnuje analýzám materiálových toků a poradenství v oblasti aplikace principů cirkulární ekonomiky pro firmy a jiné instituce. Zabývá se také výzkumem a osvětou. Mimo jiné se věnuje i redaktorské práci – v minulosti vedl zpravodajský web Zajimej.se.

Žaneta Gregorová

Žaneta Gregorová vystudovala žurnalistiku a environmentální studia. Roky se jako vedoucí věnovala rozvoji fundraisingu, komunikace a engagementu v Hnutí DUHA s cílem dosáhnout změny pravidel v oblasti ochrany přírody a životního prostředí. Dnes se, stále jako členka klimatického hnutí, věnuje v německé nadaci Heinrich Böll Stiftung spolupráci s těmi, kteří informují o dopadech změny klimatu a přinášejí skutečná řešení pro klimatickou krizi na místní i celostátní úrovni. Píše do časopisu Sedmá generace.

Jakub Maščuch

Jakub Maščuch je vedoucím Laboratoře organických Rankinových cyklů a jejich aplikací a zástupce vedoucího oddělení Energetických systémů budov v Univerzitním centru energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT v Praze. V rámci doktorandského na studia se věnoval decentralizované energetice. Aktuálně se soustředí zejména na komercializaci technologie ORC a posílení spolupráce soukromých společností s ČVUT UCEEB v oblasti smluvního výzkumu.

Vojtěch Benedikt

Vojtěch Benedikt se věnuje rozvoji a revitalizaci měst s ohledem na udržitelný rozvoj a dopravu. Během pěti let práce v zahraničí (Velká Británie, Švédsko) byl součástí multidisciplinárních týmů při návrzích i realizaci projektů transformací historických městských center či návrhu zcela nových městských celků na zelené louce. V současné době pracuje jako odborník v oblasti udržitelné dopravy pro hl. město Prahu v její příspěvkové organizaci IPR.

Veronika Nováčková

Veronika Nováčková je ředitelkou neziskové organizace Bezobalu. Vystupuje v médiích, na přednáškách i workshopech, kde hovoří o tom, jak minimalizovat vznik odpadů, žít udržitelně a nakupovat vědomě. V přednáškách propojuje vlastní každodenní zkušenosti se znalostí širšího kontextu a množstvím souvisejících témat, jako je ekologické zemědělství, nakládání s odpady nebo výroba domácí kosmetiky či drogerie. Za neziskovou organizaci se podílí na vzniku asociace sdružující bezobalové obchody v Česku.

Karel Goláň

Karel Goláň je architektem, který hledá udržitelnou budoucnost architektury. Jeho snem není jen navrhnout budovu, ale najít procesy a metody, jak udržitelné budovy či města mohou vznikat a přinášet radost. Spoluzaložil architektonické studio crea_tura, které uvádí principy udržitelnosti a cirkulární ekonomiky do praxe. Je také externím expertem na udržitelné stavebnictví v Institutu cirkulární ekonomiky a CIRA Advisory. V rámci doktorského studia na Fakultě architektury ČVUT se věnuje komplexnímu výzkumu budoucnosti udržitelné architektury.

Radek Hušek

Radek spoluzaložil food startup Sens, který vyrábí maximálně udržitelné jídlo s minimálním dopadem na životní prostředí. Vlastní největší cvrččí farmu na světě, kde produkují udržitelný cvrččí protein. Ten přidávají do arašídových protein tyčinek, čokoládového šejku nebo bezlepkových těstovin. Cvrččí protein prodávají v Evropě i v Asii. Důvěru projektu projevili prestižní investiční fondy nebo světový šampion v lezení Adam Ondra.

Tomáš Hajzler

Tomáš Hajzler se profesně věnuje tématu práce a budoucnosti podnikání. Do Česka přinesl hnutí Svoboda v práci, koncepci svobodné firmy, a spoluzaložil společenství organizací Slušná firma a PeopleComm, které vede s vizí nejekologičtějšího evropského nakladatelství, to vše s cílem přispět ke změně způsobu, jakým se v Česku a na Slovensku podniká a pracuje. O tématech nové práce, budoucnosti podnikání, výchovy, vzdělávání a místně ukotveného zodpovědného života píše a přednáší od roku 2007.

Jan Zeman

Jan Zeman je intuitivní podnikatel, vizionář, majitel firmy Biopekárna Zemanka, mentor a propagátor udržitelného podnikání. Vybudoval od nuly úspěšnou firmu založenou na hodnotách a podporující rozvoj ekologického zemědělství. Velký propagátor inovací a cirkulární ekonomiky. Zemanka již 15 let kombinuje tradiční postupy a inovace, které v sektoru potravinářství nejsou obvyklé a naplňuje vizi, že udržitelnost a sociální odpovědnost mohou být v souladu s ekonomickou ziskovostí.

Jiří Helán

Jiří Helán je právní inovátor, předseda správní rady Změny k lepšímu, propagátor cirkulárního zadávání, spoluautor praktického průvodce Jak na cirkulární veřejné zakázky nebo první právní počítačové hry, vedoucí partner KROUPAHELÁN - regionální právnické firmy roku 2020.

Michaela Nedvědová

Michaela Nedvědová si po dokončení studií na Právnické fakultě Univerzity Karlovy doplnila pedagogické vzdělávání a změnila svoje původní profesní zaměření. Nyní pracuje v nevládní organizaci Greenpeace ČR, kde má za úkol spojovat ochranu životního prostředí a oblast vzdělávání. Její práce zahrnuje vytváření metodik lekcí, školení lektorek a lektorů, spolupráci se školami, ale také vedení projektu Akademie Greenpeace pro širokou veřejnost. Snaží se motivovat společnost, hlavně mladé lidi k udržitelnému životnímu stylu a aktivnímu občanství.

Kristina Zindulková

Kristina se zabývá otázkou, jak dekarbonizovat českou ekonomiku a přitom zamezit negativním sociálním dopadům v uhelných regionech. Je součástí klimatického výzkumného týmu Asociace pro mezinárodní otázky, spolupracuje s Centrem pro dopravu a energetiku. K těmto tématům ji přivedlo studium environmentalistiky a veřejné ekonomie na Masarykově univerzitě a v Kanadě, vedení simulace Environmentálního shromáždění OSN pro středoškoláky, práce na Ministerstvu zahraničních věcí i účast na výzkumu v horských lesích.

Cyril Klepek

Cyril Klepek je propagátorem cirkulární ekonomiky odpadových materiálů a zakladatel a CEO internetové burzy druhotných surovin Cyrkl. Věří v pozitivní sílu nových kruhových inovativních procesů, udržitelného podnikání a technologií. V minulosti pracoval také jako projektový manažer inovací v oblastech automobilového průmyslu, HR, IT a technologie, financí a e-commerce.

Gabriela Teissing

Gabriela Teissing je Ing. přes čísla (VŠE) a má blízko k filmu. Z doby, kdy hrála za ČR golf ji zůstaly vztah k přírodě, soutěživost a tvrdý odpal. Vedla Havas Digital Prague a globální transformační agenturu Hercules. Založila vlastní agenturu Rebel & Glory a trikové studio Dazzle Pictures. Dva roky patřila k boardu České inovace na podporu kreativních nápadů. Jako Group COO a CFO evropského Company Builderu Creative Dock silně podporuje ekologické projekty a rovnost pohlaví.

Radovan Burkovič

Radovan Burkovič je systémový inženýr, odborník a popularizátor elektromobility, certifikovaný fotovoltaický expert, publikuje na hybrid.cz. Přednáší na seminářích a konferencích, vystupuje v médiích a koordinuje akce na podporu elektromobility a OZE. S manželkou má web zivotnazeleno.cz, kde prakticky ukazují jak lze žít udržitelně v běžném rodinném domě s menší zahradou na předměstí.

Anna Pasková

Anna Pasková působí od roku 2018 jako ředitelka odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje na Ministerstvu životního prostředí. Vystudovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy a Environmentální bezpečnosti na Univerzitě OSN. Na MŽP působí již deset let a je zodpovědná za koordinaci implementace významných národních koncepcí, jako Strategický rámec udržitelného rozvoje Česká republika 2030, Státní politika životního prostředí ČR a Národní akční plán adaptace na změnu klimatu. Dále do její gesce spadají hodnotící publikace o stavu životního prostředí a udržitelném rozvoji, témata čisté mobility nebo světelného znečištění.

Hynek Sochor

Zakladatel zeleného investičního akcelerátoru a VC společnosti Soulmates Ventures. V byznysu se pohybuje od 18 let, kdy vydělal první milion. Ve 30 letech jeho majetek přesáhl 20 milionů dolarů. V roce 2012 založil EnviPortal a.s. usilující o vybudování informačního portálu pro MŽP ČR. Má za sebou několik úspěšných exitů a v současné době se v Soulmates Ventures se zabývá rychlejším zaváděním udržitelných inovací do praxe.

Jitka Vrtalová

Jitka Vrtalová nastoupila původně jako stavební inženýrka do skandinávské stavební firmy. Dnes překládá informace z vědeckého světa do praktického každodenního života. Ve spolku Partnerství pro městskou mobilitu má na starosti komunikaci a pravidelně přispívá na portály dobramesta.cz, akademiemobility.cz a citychangers.eu. Neúnavně také sbírá příklady z českých i zahraničních měst, která se postupně vydávají na cestu k vyšší udržitelnosti.

Martin Srb

Martin Srb pracuje jako hlavní technolog v Pražských vodovodech a kanalizacích. Se svým týmem pomáhá zajistit, abychom získali kvalitní pitnou vodu a v co nejlepším stavu ji vrátili do přírody. Podílí se na řadě výzkumných projektů týkajících se recyklace vody, odstraňování mikropolutantů nebo snižování emisí ve vodním hospodářství. Je členem výboru Asociace pro vodu ČR, kterou zastupuje také v IWA a EWA. V IWA je členem pracovní skupiny pro monitoring emisí skleníkových plynů. Za své dobrovolné aktivity získal dvakrát cenu Křesadlo.

z celosvětové iniciativy Countdown

Christiana Figueres

Johan Rockström

Carlos Moreno

Ursula von der Leyen

David Lemmy

Angel Hsu

Tom Schuler

Prince William

Rebecca Henderson

Roman Krznaric

Tom Crowther

Stephen Wilkes

Myles Allen

John Doerr a Hal Harvey

9:15

Úvodní slovo: Martin Vasquez + Katka Boušková: o TEDx konferenci

Jsme poslední generací holocénu a zároveň první generací antropocénu. Stali jsme se globální geofyzikální silou, která narazila na planetární hranice. Dokážeme opustit trajektorii nenávratně vedoucí k nejisté a nebezpečné budoucnosti? Dílčí řešení jen brzdí úprk stejným směrem. Civilizaci vybudovanou na vykořisťování, růstu a expanzi musíme zcela opustit a nahradit jí sociálně a ekologicky udržitelnou a spravedlivou planetární správou. Co to však znamená, a co všechno se musí od základu změnit?

10:00

1. TÉMA: Příroda

Přírodu nepotřebujeme chránit ale obnovovat. Naše krajina je chudým odrazem své minulosti. Ve velkém z ní vymizeli zajíci nebo běžní ptáci, včely či motýli, ubylo kvetoucích luk, zeleně a mokřadů. Proto bychom v ní neměli pečovat jen o zbývající památky. Během minulých let se k nám vrátila zvířata, jaká ještě před třiceti lety vypadala jako nevratně vyhubená: vlci, rysi, bobři, orli nebo sokoli. Měli bychom se z této lekce poučit. Přírodu je možné obnovovat. Nejen v národních parcích. Můžeme ji obnovovat v obyčejné krajině, městech a ve svém sousedství.

Kolik je u nás v Česku vlastně divočiny? Jakou roli hrají lesy v absorpci CO2? Smrkové lesy se každým dnem postupně mění ve skládky neprodejného dřeva a zůstávají po nich holé kopce. Těžba lesů u nás jen za rok 2020 představuje 15 megatun uvolněného CO2 – více, než kolik v jednom roce vyprodukují v ČR všechna osobní auta a dodávky dohromady. Nyní se rozhoduje o budoucnosti lesů a jejich roli v mitigaci klimatické změny a adaptaci na ní. Jak budou lesy u nás vypadat za 40 let a jak se můžeme jako občané zapojit?

S postupující environmentální krizí doléhají na stále větší počet lidí emoce bezmoci, smutku, strachu i vzteku. Mnohé kulturní předpoklady nám doposud mohly bránit tyto pocity projevit, nyní jsme se zřejmě dostali do bodu, kdy už je nelze přehlížet. Psychologové v souvislosti s klimatickou krizí bijí na poplach a mluví o traumatu. Je lepší si na tyto bolestné emoce poctivě sáhnout nebo si je k sobě raději příliš nepouštět? Jak pečovat o své duševní zdraví? A může se i v těch těžkých stavech nacházet kus environmentální naděje?

To, co si vykládáme u stolu, na chodbách nebo sdílíme na sociálních sítích nemusí být pravda, ale přesto to ovlivňuje celou společnost a její rozhodování a směřování. Bylo to tak v historii, hraje to významnou roli v řešení současné Covid krize a bude to důležité i v tom, jak se lidstvo popasuje s klimatickou krizí. Není to bug, ale feature – jak tedy přemýšlet nad komunikací o klimatické změně a jejího řešení? Jakou roli v rozhodování hrají fakta a podložená data?

11:15

coffee break

11:45

2. TÉMA: Energetika

Svět i Česko stojí před zásadní transformací. Dosud náš růst poháněly především fosilní paliva. Řešením pro zbavení se uhlí a ropy může být sázka na rozvoj obnovitelných zdrojů a akumulaci energie. Jednu z dostupných a stále levnějších technologií máme k dispozici už desítky let – je to solární panel. Vůbec první vznikl v Bellových laboratořích v roce 1954. Desítky let se rozvíjel mimo hlavní proud energetiky. Příští desetiletí však mají být ve znamení sluneční energie. Jak můžeme dokázat pokrýt panely domy i nevyužitou půdu?

Participace – zaklínadlo, nebo cesta k partnerství mezi státem a občanem? Participace boří mýtus, že obyčejný člověk proti rozhodnutím politiků a silných korporací nic nezmůže. Právě díky občanské participaci můžeme ovlivnit leccos – jak ve sféře soukromého podnikání, tak ve veřejném životě. Každý sám se musí rozhodnout, zda chce být pasivním, či aktivním občanem. Ale chceme-li mít hlas při rozhodování o energetické budoucnosti naší země, ovlivnit to, jaké přírodní zdroje energie bude lidstvo obecně využívat, pak se do diskuze musíme zapojit. Nástroje k tomu existují, jen je uchopit.

Jak vypadá blízká budoucnost naší civilizace transformované do superorganismu sdílené elektřiny a dat? Je možné tuto úvahu položit na principech přírodních lesních ekosystémů? Blíží se doba, kdy naše domy vyrobí více energie, než spotřebují, naše telefony se nabíjí pouhým pohybem a kolem nás budou jezdit převratné baterie flexibilně rozvážející energii tam, kde bude zrovna v danou chvíli potřeba. Příroda je sama o sobě dokonalá technologie. Nadešel čas se od ní učit lekci udržitelné tvorby – citlivěji a bez přehlížení komplexnosti prostředí.

Co změní přechod na čistou energetiku ve vašich životech? Na vaší střeše budete mít solární panel, kolo nebo auto nabijete přes oběd, sprchu vám ohřeje tepelné čerpadlo. Pro dvě desítky tisíc lidí pracujících v uhelném sektoru to ale znamená zásadně větší změnu: změnu stabilního a dobře placeného zaměstnání. A z pohledu regionů transformace to znamená útlum významného ekonomického odvětví, zúžení štědrého sponzoringu nebo zeštíhlení veřejného rozpočtu. Zároveň je to ale příležitost – čistší vzduch, lepší zdraví lidí i krajiny, diverzifikace ekonomiky. Podaří se transformovat energetiku bez velkých společenských turbulencí? A jak to udělat?

Veříte, že klima zachrání nový vynález nebo zlepšení stávajících technologií? A co když všechny technologie potřebné k dekarbonizaci výroby energie máme? Co když ta největší výzva nebude v oblasti zvýšení efektivity, ale někde úplně někde jinde? Češi a Češky už podle průzkumů vědí, že klimatická změna existuje. Mají představu, co ji způsobuje. Začínají tušit, jaké může mít dopady. Co s tak obrovským problémem dělat, bohužel nevědí. A co hůř, ten problém se netýká jen naší republiky, ale okolních států, Evropy, celého světa. Jsme na tak velkou výzvu připraveni?

13:00

obědová pauza

14:15

3. TÉMA: Potraviny, Zemědělství

To co jíme ovlivňuje nejen naši krajinu vnitřní, tedy to jak vypadá naše tělo, ale stále více i naši krajinu vnější, a to nejen to, jak vypadají pole, kde naše jídlo roste, ale jak vypadá celá naše krajina, ale i naše společnost, jak se vztahujeme k našemu okolí a i sami k sobě. Komunitou podporované zemědělství neboli KPZ přináší cestu jak zdravě tvořit krajinu vnitřní tak, aby netrpěla krajina vnější, a aby docházelo k rozvoji společnosti směrem k větší spolupráci a propojenosti mezi námi lidmi a přírodou.

Komunitní zahrady tady jsou už od 19.století jako prvek města, který pomáhá soběstačnosti. První komunitní zahrady v ČR vyrostly před 9.lety a jejich funkce se změnila. Nejdřív lákali hlavně ty, kterým se nelíbilo žít jen v bytech a izolováni od sousedů, chtěli se s nimi naopak potkávat a komunitní zahrady jsou pro to ideálním místem. Teď, v době, kdy řešíme klimatickou krizi, však roste jejich důležitost i jako opatření proti změně klimatu. Jsou zelenými oázami, které snižují teplotu ve svém okolí, umožňují uzavírat jídlo do cyklu kompostováním bioodpadu a ukládat CO2 do půdy. Věděli jste, že podle kalifornské metodiky 1 tuna kompostu může uložit až 420 kg CO2? A že začít můžete už na balkoně a vyzývat města, aby zakládaly komunitní zahrady?

Industrializace obdělávání půdy nás naprosto oddělila od chápání jejich základních principů a pochopení, jakou roli půda hraje v udržení zdravých ekosystémů, které nás obklopují. Může ekologické zemědělství být řešením pro zmírnění emisí skleníkových plynů a přispět tak k ochraně klimatu? V malém měřítku už víme jak na to. Jak ale ve velkém integrovat nutnou změnu směrem k odstranění škod způsobených v předchozích desetiletích? A dokážeme přitom uživit rostoucí populaci?

Sucho je realita. Už ale víme proč a co s tím. Zatímco s tryskovým prouděním ani s Golfským proudem rychle a přímo moc nenaděláme, zadržovat vodu můžeme začít hned. Zachytávat u domu dešťovou vodu a zalévat s ní zahrádky, splachovat s ní záchody nebo klidně napouštět bazén. Do krajiny vracet meze, remízky a tůně. Zbavovat se meliorací a obnovovat meandrující potoky. Zvyšovat organický obsah v půdě na polích a zamezit erozi. A spoustu dalších věcí, které jsou v našich silách a které lze začít dělat teď a přímo tam, kde bydlíme. Zkusíme to?

15:15

coffee break

16:00

4. TÉMA: Doprava

Více než polovina obyvatel světa dnes žije ve městech. Podle výhledu globálního trendu urbanizace to budou v roce 2050 více než dvě třetiny. V kontextu klimatické změny je třeba města budovat a rozvíjet udržitelným způsobem a to zejména s ohledem na dopravu. Jak se můžeme poučit z více než deseti tisíc let evoluce urbánních celků při tvorbě měst budoucnosti? Kde jsme ve vývoji udělali chybu a jak ji napravit?

Zvládnete to sami. Máte k dispozici technologii, která je dostupná kdykoli během 24 hodin, je vyspělá a dlouhodobě testovaná. Tak intuitivní, že ji zvládnou i malé děti nebo senioři, a dobíjí se výhradně z obnovitelných zdrojů. A zkusíme se podívat i na několik otázek: Co má společného stárnutí a klimatická změna? Zpomalila nás pandemie koronaviru nebo naopak rozhýbala? A proč se vyplatí mít k práci barový stůl nebo rýsovací prkno?

Elektromobilita v posledních dekádách postupovala v několika vlnách. Po dlouhou dobu byla více považována za filosofii než za technologii. Dnes je však zřejmé, že s nezastavitelným růstem kapacity baterií, výkonu polovodičů a ceny procesorů je změna neodvratitelná. Povede k tišším a čistým městům, ke změně infrastruktury, k nezávislosti na fosilní energii z východu, umožní autonomní mobilitu a vyšší bezpečnost. Co nás čeká v oblasti elektromobility v další dekádě?

Podobně jako o řízení auta, koluje i o vodíku, mnoho polopravd, omylů a mýtů. Bohužel, mnozí se jimi řídí, a tak ohrožují svoji i naši cestu k udržitelné energetice a budoucnosti. O vodíku se často mluví jako o palivu budoucnosti, vodík má ale mnohem větší potenciál, než stát se „pouhou“ náhradou fosilních paliv v našich autech. Nicméně jeho potenciál můžeme využít jedině tehdy, pokud k němu budeme přistupovat s rozumem, pozvolna a smysluplně.

17:15

coffee break

17:45

5. TÉMA: Materiály

Vše, co nás v hmotném světě obklopuje, je tvořeno materiály. Nabízí se tedy otázka, jakou roli hrají materiály a způsob jejich využívání v řešení klimatické krize. Rychle se proměňující okolnosti naší existence vyžadují inovativní materiálová řešení. Podrážka boty z přemnožených sinic, zateplení budovy z houbového mycelia, ani textilie barvená bakteriemi už nejsou sci-fi, ale realitou. Nové možnosti ekodesignu produktů přináší také materiály, které jsou adaptivní a v čase se dokáží přizpůsobovat okolním podmínkám. Dokážeme to také?

Každá generace hledá svou odpověď na otázku: jak chceme žít a stavět? Dnes víme, že stavění bez překračování limitů naší planety vyžaduje kompletní změnu v uvažování o budovách, přičemž naše a budoucí generace si na tuto otázku bude muset odpovědět zejména ve městech. Udržitelná architektura by měla být oslavou života, nikoliv návratem do jeskyně. Jak nám při hledání odpovědi udržitelné budoucnosti může pomoci hra s kostičkami? A co se z ní dá naučit?

Ročně ze země vyextrahujeme přes 100 miliard tun materiálu a ten samý rok se hned 33 miliard tun stane odpadem. Velká část končí na skládkách a nebo v oceánech. Kachničková flotila 28 800 kusů z přepravní lodi Ever Laurel, která se v bouři převrhla v roce 1992 je dneska plovoucím mementem tohoto problému za který můžeme prakticky všichni. Někteří ale více. Drtivá většina odpadu vzniká v průmyslu a právě tam se nyní vede bitva o materiálovou efektivitu. Jak s odpadem můžeme naložit efektivněji? Může se opět stát naším zdrojem?

Jsou bezobalové obchody cestou za udržitelností nebo jen nereálnou střelou mimo cíl? Lze žít odpovědně a udržitelně v rámci hodnot zero waste a přispívat tak k minimalizaci vzniku odpadu? A jak to udělat, aby se z maličkostí stal každodenní zvyk? Prostřednictvím vlastního příběhu vás provedu cestou od bezobalového nakupování ke změně smýšlení, skrz revizi hodnot až ke směru který dává smysl a prospívá planetě.

19:00

Závěrečné slovo

Změny v programu vyhrazeny.